Z psí mámy, mámou od dětí.

Je to přesně 11 měsíců od dne, kdy se narodil náš syn Karel. Přišel do domácnosti plné zvířat.  Máme 4 velké psy a žijeme s nimi doma v úzkém kontaktu. Jeden z našich psích miláčků řeší děti. Trochu se jich bojí a moc kontakt s nimi nevyhledává. Právě Night, královský pudl, mi v těhotenství dělal nejvíce starostí. Jak si zvykne na takovou změnu? Jak docílit toho, aby miminko přijal, nebyl pro něj nebezpečný a nebyl zbytečně ve stresu? Je to vůbec možné? Jak to všechno spolu zvládneme?

Díky Nightovi jsem se rozhodla hledat pomoc u odborníků. Proč objevovat objevené? Přihlásila jsem se na online kurz organizace Family Paws a společně jsme se pustili do přípravy na příchod miminka. Citlivý a laskavý přístup Jennifer Shryock mi pomohl mnohé pochopit a najít způsob, jak Nighta a zbytek smečky připravit na příchod Karlíka.

Psi, stejně jako lidští sourozenci, potřebují péči a pozornost rodičů v takto náročném období. Celý jejich život se obrátí vzhůru nohama. Malinký, bezbranný uzlíček, který vyvolává tolik emocí, přichází do jejich království, kde byli do toho okamžiku středobodem. Najednou je všechno jinak. Psí máma je najednou mámou od dětí. Možná byli zvyklí na absolutní pozornost, mohli všechno a vše se točilo kolem jejich potřeb. Náhle to tak není. Musí se dělit.

Pomáhá nosit panenku?

Věděla jsem, že se bude hodit Nighta i ostatní pejsky připravit na to, že moje ruce budou zaměstnané nošením miminka a tak jsme začali trénovat. Nosila jsem po domě panenku. Nosila jsem ji v náručí a mluvila jsem na ni. Stejným hlasem, jak jsem doposud láskyplně mluvila na psy, jsem mluvila na ni. Psi byli zmatení. Co to je za manýry? Ono se nás to netýká? Poskakovali kolem a pokoušeli se mi vetřít do přízně. Neumím si představit, že by tohle dělali, když budu mít v ruce novorozeně. Tak jsme trénovali. Cvičili jsme, aby byli v klidu, když na „jakožemimi“ mluvím a šišlám. Učila jsem je jít na místo, když miminko přebaluji, když ho dávám na zem na deku, když si sedám ke kojení. Cvičili jsme podle návodu z kurzu mnoho různých chování a dovedností. Trénovali jsme, že mi ze šátku na břížku koukají nožičky v ponožkách, které nejsou k lovení.

Karlík je na světě

Když jsem přijela domů z porodnice, změněná… nová… máma, to poslední, na co jsem měla náladu, bylo řešit psy. Už jsem věděla, že všechno chce čas a klid. O psy bylo dobře postaráno a na seznámení byla spousta času. Není kam spěchat. Psi si očichali Karlíkovy věci, ale jeho samotného viděli až za pár dnů. Jeden po druhém. Není potřeba, aby si miminko přímo očichali nebo ho dokonce oblizovali. Stačí, když jsou společně v místnosti. V klidu, bez emocí, bez vnucování pozornosti. A víte co? Všichni to zvládli skvěle. Karlíka vzali na vědomí, byli klidní a v pohodě. Ale přesně jak jsem čekala, přes veškeré přípravy Night reagoval nemile. Pozoroval mě s Karlíkem v náručí a sledoval tu divnou pískací hračku s výrazem lovce. Najednou jsem si uvědomila, že je to šelma. Že má sakra velké zuby. Hormonální bouře ve mně aktivovala ty nejhlubší instinky. Bála jsem se o miminko, o to nejcenější ve vesmíru. Nikdy, ani ve snu, by mě nenapadlo, že právě já takto budu reagovat. Já, která ví o psech tolik. Já, která je bezmezně miluje. Já, která jim zasvětila život. Najednou jsem cítila strach. Díky tomu, že jsem se na tyto okamžiky pečlivě připravovala, jsem věděla, že se to může stát. Pracovali jsme s Nightem podle připraveného plánu a všechny dovednosti se nám náramně hodily. Během pár dnů si Night na miminko zvyknul. Spojovala jsem mu přítomnost miminka se samými príma věcmi. Dostával své oblíbené žužlátka a Kongy, když jsem na křesle kojila. Tak, jak jsme trénovali v těhotenství, relaxoval na své relaxační podložce. Odměňovala jsem ho za to, že je v klidu, když se kolem s miminkem pohybuji. Co nejméně stresu, co nejvíc klidu, co nejvíc pohody. To je recept na budování láskyplného vztahu.

Dnes z odstupem jednoho roku se koukám na Karlíka, jak leze a staví se a dělá své první krůčky a je členem smečky. Psi ho respektují a my respektujeme je. Night nosí Karlíkovi balónek a spolu mu ho házíme. Nejvíc se směje, když spolu cvičíme psy a já vím, že díky pečlivé přípravě a dodržování pravidel z nich budou kamarádi. Karlík má své chlupaté spolubydlící moc rád, těší se z jejich přítomnosti. Čeká nás ještě dlouhá cesta k tomu, aby se k nim naučil hezky, s respektem a soucitem chovat. Ale já už vím, že příprava se vyplácí, že už teď sklízíme ovoce toho, co jsme během těhotenství zaseli.

Přečteno: 3 106x

2 komentáře u “Z psí mámy, mámou od dětí.

  1. Magdi při čtení jsem měla husí kůži. Je to krásně napsáno. Přeji tobě a celé rodině a psí smečce aby to šlo i tak nadále dobře a viděla jsi všechny v harmonii a s úsměvem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>